ŽÍZEŇ NA TÚRÁCH A PŘÍJEM TEKUTIN

Mezi mé koníčky patří turistika. Z pěší turistiky se věnuji především dálkovým pochodům, vysokohorské turistice nebo cykloturistice. Dodnes se mi evokují vzpomínky na okamžiky příprav na školní výlety, kdy mezi základní výbavu cestovního batůžku patřila láhev buď s ovocnou šťávou nebo se slazeným čajem. Postupem let, když jsem jako nejmladší sestra absolvovala různé výlety se svými neteři a sourozenci, dbala jsem o to, aby měli ve svém baťůžku láhev s nápojem. Stejně tak jsem jako pedagog pečlivě dohlížela na to, aby moji žáci, pro něž jsem organizovala týdenní poznávací pobyty, měli vždy při našich túrách a výletech ve svém batohu láhev s nápojem.

Právě na túrách jsem poznávala a poznávám, jaké to je mít žízeň. Co je vlastně žízeň? Žízeň je charakterizována jako obranný ukazatel nedostatku tekutin v organizmu. Jde o pocit, který vyvolává potřebu pít. Žízeň vzniká, jestliže stoupne koncentrace krystaloidů v krevní plazmě nad určitou hranici. Žízeň je také vyvolána pocity sucha na patře, jazyku a v hltanu a působením některých hormonů. Dostavuje se až v momentu 1-2% dehydratace Tekutiny je třeba přijímat ještě před tím, než se žízeň dostaví.

Dodržování pitného režimu při turistice je velmi důležité. Často je však jeho dodržování mnohými turisty podceňováno. Proč je důležité pitný režim při túrách dodržovat? Poněvadž veškeré metabolické pochody člověka probíhají ve vodě, která tvoří 60-70% tělesné hmotnosti. Faktem také je, že voda plní rovněž funkci chladící kapaliny organismu a formou pocení zabraňuje jeho přehřátí. Dostatečné množství tekutin zajišťuje látkovou výměnu a rovněž dobrou funkci ledvin (vylučování škodlivých látek, které vznikají v lidském těle). Umožňuje rovněž plnou výkonnost všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí. Při nedostatku tekutin se snižuje, mimo jiné, výkonnost, jak fyzická, tak i duševní. Dostatečná hydratace pomáhá optimálně regulovat tělesnou teplotu, avšak rovněž ředit krev, která se během sportovní aktivitě kvůli nadměrnému pocení zahušťuje a ztrácí svoji schopnost zásobovat buňky v těle kyslíkem a dalšími látkami. Současně s potem z těla odchází velké množství minerálních látek (například draslík, hořčík, vápník a sodík) a iontů. Ty je nutné při delší zátěži doplnit. Dostatkem tekutin tedy zajistíme, že naše tělo zůstane ve zdravé kondici a zachová si optimální funkci po celý průběh naší túry.

Kolik tekutin je vlastně zapotřebí během túry vypít? Jedním z našich základních zvyků před každou plánovanou túrou je přibližné určení celkového počtu kilometrů a doby, který na jejich absolvování budeme potřebovat a podle těchto údajů si pak zajistíme potřebné množství tekutin. Svoji roli hraje nejen délka túry, ale také členitost terénu, nadmořská výška a povětrnostní podmínky, které mají vliv na naše fyzické síly a zdatnost. Pro nejpřesnější odhad délky trasy existuje pomůcka, která se nazývá tzv. Naismithovo pravidlo. To říká, že budeme potřebovat přibližně jednu hodinu na každých 5 km pěší turistiky plus další hodinu na každých 600 výškových metrů výstupu. Přibližným výpočtem doby času výpravy zjistíme, že budeme potřebovat přibližně jeden litr vody za dvě hodiny pochodu, přičemž tento údaj je ovlivněn celou řadou dalších faktorů. V průběhu túry je zapotřebí vypít nejméně 1,5 litru. Během celého dne je pak doporučováno vypít minimálně 2,5 litru tekutin. Při větším výkonu, jako například nošení těžkého batohu nebo při sportovních činnostech až několikanásobně více. Nedoporučuje se pít velký obsah tekutin najednou, neboť během výkonu žaludek není dostatečně prokrven. Nárazovou konzumací většího množství tekutin je organismus zatěžován. Je doporučováno pít přibližně každých 10 až 15 minut 1 až 1,5 dcl tekutin. Potřeba tekutin je odborníky považována za zcela individuální záležitost, která závistí na celé řadě vnitřních i vnějších faktorů, mezi něž patří např. tělesná hmotnost, věk, pohlaví, tělesná aktivita, množství a složení stravy, teplota těla, zdravotní stav, a další). V průběhu túry je zapotřebí vypít nejméně 1,5 litru. Během celého dne je pak doporučováno vypít minimálně 2,5 litru tekutin. Při větším výkonu, jako například nošení těžkého batohu nebo při sportovních činnostech až několikanásobně více. Nedoporučuje se pít velký obsah tekutin najednou, neboť během výkonu žaludek není dostatečně prokrven. Nárazovou konzumací většího množství tekutin je organismus zatěžován. Je doporučováno pít přibližně každých 10 až 15 minut 1 až 1,5 dcl tekutin. Potřeba tekutin je odborníky považována za zcela individuální záležitost, která závistí na celé řadě vnitřních i vnějších faktorů, mezi něž patří např. tělesná hmotnost, věk, pohlaví, tělesná aktivita, množství a složení stravy, teplota těla, zdravotní stav, a další).

Při každé vzpomínce na túry se mi evokuje vzpomínka, jak se vždy těšíme na dobře vychlazené pivo. Jeho konzumace pokaždé turistickém výkonu příjemně zažene pocit žízně. Jakou teplotu by vlastně měly tekutiny při túrách mít? Nejsou doporučovány nápoje ani teplé ani studené. Během teplého počasí je vhodná teplota 15°C a méně. V chladnějším období lze pít nápoje s teplotou 18-20°C.

Nabízí se otázka: Jaké nápoje jsou při túrách vhodné ke konzumaci? Mezi vhodnými jsou doporučovány například čaj (nejlépe ovocný a trochu slazený).Jako vhodné jsou doporučovány iontové nápoje obsahující také určité množství potřebných látek, které tělo ztrácí. Při dlouhodobější fyzické zátěži se doporučují hypotonické nápoje (s menší hustotou než krevní plazma), zatímco isotonické nápoje (se stejnou hustotou jako krevní plazma) jsou vhodné při silovější či krátkodobější aktivitě či pro regeneraci po sportu. Hypertonické nápoje přináší pomalý transport aktivních látek. Čím menší hustota minerálů, tím rychleji se obsažené látky vstřebají do krve. Pro horké počasí jsou k pití doporučovány čistá voda či nahořklé nebo kyselé nápoje. Při intenzivních aktivitách je však voda nedostačující. Konzumace alkoholických nápojů je doporučováno v rozumné míře. Nedoporučují se také nápoje přechlazené, neboť vedou ke zvýšenému pocitu žízně. Nejsou doporučovány také limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje apod., především proto, že cukr v nich obsažený pocit žízně zvyšuje a některá umělá sladila zvyšují chuť k jídlu. Kofein obsažený v kolových nápojích je diuretikum, který vede ke zvýšené tvorbě moči, což znamená, že se více tekutin z těla odvede. Mezi nevhodné nápoje patří husté a příliš sladké nápoje a nápoje s bublinkami (neboť oxid uhličitý rozpíná žaludek a musí se neutralizovat), černý čaj a káva, která je považována především jako chuťový doplněk.

Autor: Naděžda Fraisová ©

(www.nadaanezka.estranky.cz)