ÚSLOVÍ "JDEME NA JEDNO" ANEB NÁRODNÍ LEŹ S PĚNOU NA RTECH
Publikováno 25.05.2025 v 18:02 v kategorii ČLÁNKY, přečteno: 130x
Už
jste někdy přemýšleli nad známým českým úslovím „Jdeme na
jedno“? Je tradiční součástí národního slovníku. Jde o
větu, která vůbec neznamená to, co říká. Říci „Pojď na
jedno“ zní nevinně a nenáročně. Je to jakési zaklínadlo,
které v sobě nese příslib přátelství, sounáležitosti a také decentního zapomnění na každodenní starosti. Jeho součástí
jsou debaty o politice, o počasí, o životě. Jde o jakousi
společensky přijatelnou záminku: pro kamarády, pro partnera či
partnerku nebo pro sebe sama. Řekneme-li „Na jedno“, je to jako
bychom řekli „Jen na chvilku“. Pravdou ale je, že u jednoho piva
obvykle nezůstane. Může se skončit u třech či více piv. A
právě zde, někde mezi druhým a dalším půllitrem piva, se
objevuje malý mazaný pokušitel, který má jméno „Přeháňka“.
Ačkoli, není vidět, je zde a říká: „Dej si ještě jedno“.
A pak další a další a další. A než se nadějete, z jednoho je
jich třeba šest. Ráno pak ležíte s hlavou jako sud a
hlavně s myšlenkou, že „to včera přece začalo jen nevinným
jedním“. V české pivní kultuře je úsloví „Pojď na
jedno“ již zakořeněno jako vtipný eufeminismus. Je to
způsob, jak se s určitou nadsázkou přiznat k oblíbenému
rituálu, a to dát si více piv, ale s úsměvem tuto
skutečnost sobě i ostatním zlehčit či zmírnit.
Podobně
je na tom fráze „Pojď na panáka“. I zde se objevuje klíčová
číslovka „jeden“. Zní neškodně, rychle, nenáročně, jako
když slibujete, že si dáte jen malý lok. Málokoho tato vybídka
vystraší a především si člověk nedělá výčitky: Vždyť se
přece nejde opít, ale jde si dát jen jednoho panáka. „Jeden panák“
zní mnohem nevinněji, než když se řekne, že se půjdeme
„zřídit“ tvrdým alkoholem. Mnozí z nás ale ví, že jde
často o takzvaný startovací rituál, rozjezd. Panák je typický
pro různé přípitky na oslavách, rozloučení, při smutku či
„na kuráž“. Všechny tyto momenty začínají sice u jednoho,
avšak málokdy s ním skončí. Říci „Pojď na panáka“ je
jako odemknout dvířka k něčemu většímu. Je to podobné, jako
když si člověk řekne, že si otevře jen jedno okénko v
adventním kalendáři, ale následně sní čokoládu ze tří dnů.
Stejně jako u piva, nejde přece jen o množství, ale o společný
čas, pohodu a rozjezd atmosféry. V obou případech je zde každopádně na místě přísloví: „Všeho s mírou“.
To znamená, že střídmost v požívání alkoholu je zde klíčová.
Toto přísloví nám může pomoci najít tu správnou rovnováhu
mezi konzumací alko a nealko nápojů. Možná by jistě stálo za
to si občas to „jedno“ skutečně dát. Pouze jedno a konec. A
pak jít domů, s čistou hlavou, bez klopýtání, bez
opilosti. A ukázat tomu alkoholovému pokušiteli, že jsme národ s
vysokou mírou sebekontroly.
Autor:
Naděžda A. Fraisová ©